V textu

Chci přispívat do velkolepého koncertu života svým dílem.
Zajímá mě mír, množení lásky, objevování radosti a moudrosti a naplňování osobních příběhů lidí. Věřím ve velké tvůrčí síly, které máme všichni bez výjimky v sobě ukryty. Hodí se uvolnit je a nasměrovat – si myslím…

Věřím, že můžeme tvořit krásnější a harmoničtější svět – v sobě i kolem nás.

Mou vizí je stát se mistrem obyčejného života. Namísto senzací a dramatických převratů vyhledávám jednoduchá, laskavá a veselá řešení.

 

Co víc říct? Zkusím využít citáty, které mě nade všechno oslovují.

Z knihy „Cesta pokojného bojovníka:
„Víš, jak se umývají auta?“ „Ano.“ „Tak moudrost je dělat to.“

J. Canfield a M.V.Hansen:
„Lidé, kteří nevěří, že je možné něco udělat, by neměli rušit ty, kteří to dělají.“

P. Coelho, Alchymista:
„Když něco chceš, celý vesmír se spojí, abys to mohl uskutečnit.“

P. Drucker:
„Důležitější než dělat věci správně je dělat správné věci.“

 

A ještě? Líbí se mi, když všechno funguje. Když jsou lidé spokojení se svým životem. Věřím na zodpovědnost každého z nás naplnit svůj život něčím smysluplným. Chci přispět k tomu, abychom se my lidé chovali zodpovědněji k přírodě a celé Zemi, abychom dokázali ovládnout lákadla, která nás svádějí ke konzumu, agresi a zneužívání našich sil. Opravdu věřím tomu, že moudrost a sílu máme každý v sobě a je dobré je probudit.

Mám rád pestrost. Od 3 let jsem hrál šachy. Učil jsem se myslet, trénoval schopnost nadhledu a hledání souvislostí a řešení. V gymnastice jsem se učil poznávat své tělo. V basketbalu jsem byl součástí většího celku. V kung-fu a józe jsem objevoval propojení dechu, mysli a těla. V psaní básní jsem objevoval krásu života.

Ve škole jsem studoval jednak zdravý životní styl, jednak zážitkovou pedagogiku a přírodní výchovu.

Měl jsem možnost poznat několik zemí zevnitř, ne jen jako turista. Studoval jsem ve Švédsku, pracoval s „bohatými“ dětmi v USA a taky s „chudou“ mládeží v Jižní Africe. Poznal jsem, že něco může být v nějaké kultuře divné, zatímco jinde je to úplně normální.

Pracoval jsem se skupinami a týmy a pomáhal jim zlepšovat vztahy, komunikaci, spolupráci, celkovou atmosféru, nebo hledat cestu k porozumění a uskutečňování jejich cílů.

Mou poslední školou je rodina. Postavil jsem nám dům, aniž bych to uměl. J Učím se učit své děti a učím se od nich. Učím se vytvářet harmonické prostředí se svou ženou pro celou naši rodinu. Nevětšími pomocníky na mé cestě jsou odhodlání, tvořivá představivost a víra v ideály.

Příspěvek byl publikován v rubrice O mně. Můžete si uložit jeho odkaz mezi své oblíbené záložky.